Státních dluhů už je ve světě příliš mnoho. Proto úroky z nich prudce rostou a obří splátky často převyšující výdaje na školství nebo obranu dál stoupají. Mezinárodní měnový fond, který mimo jiné zasahuje v zemích, které se dostaly do krizí státních dluhů, ve svém nově zveřejněném ekonomickém výhledu World Economic Outlook, varoval státy, aby okamžitě začaly snižovat státní dluhy a zabránily tak dalšímu vzestupu úroků. 

Upozorňuje, že země se dostávají do největších rozpočtových deficitů od kolapsů veřejných financí za covidu. Tehdy se schodky dramaticky zvýšily. A většina zemí včetně Česka už je z těch výšek nedokázala výrazněji stáhnout dolů. Schodky, které za covidu budily dojem, že jsou jednorázové a mimořádné, se staly novým normálem. Náš příběh to přesně potvrzuje. Vláda Andreje Babiše schválila rozpočet s druhým nejvyšším schodkem 386 miliard korun a vůbec nejvyššími výdaji v historii. Ten vůbec nejvyšší schodek byl z covidového roku 2021 právě za Babišovy předchozí vlády. 

Mezinárodní měnový fond varuje, že náklady na splátky státních dluhů v průměru ve vyspělých a rozvíjejících se ekonomikách dosáhnou 5,2 procenta HDP. Budou nejvyšší právě od roku 2021. Spojené státy a Čína si budou muset půjčit částky na úrovni osmi procent výkonu své ekonomiky. 

Ekonomický výhled u státních dluhů je výrazně horší než letos v dubnu. Zhoršují ho zvyšující se rizika kvůli stoupajícím cenám energií, které ženou vzhůru pokračující války na Ukrajině a v Íránu. To zároveň prudce zvedá úroky ze státních dluhopisů na nejvyšší laťky za desítky let. 

Ve Spojených státech už úroky ze státních dluhopisů vystoupaly nad 5,3 procenta. Prudce vzrostly v Japonsku, kde aktuálně dosahují tří procent. Japonští investoři přitom dlouho kvůli nízkým domácím úrokům masivně nakupovali dluhopisy cizích zemí. Tokio je vůbec největším financiérem amerického státního dluhu. Teď se ale tamní finančníci s růstem úroků stahují k těm domácím. To je velmi nepříjemná zpráva pro Spojené státy. 

Mezinárodní měnový fond (MMF) varuje, že pokračování v historicky vysokých schodcích může skončit vážnou krizí státních dluhů, kdy se úroky vyšplhají do výšek, které budou představovat pro rozpočty neudržitelnou zátěž a vytlačí z rozpočtů jiné výdaje zcela zásadní pro rozvoj, jako je právě vzdělání nebo obrana. Dluhové spirály prohlubují riziko slabého růstu, které ale zasahuje jen některé země. Bohužel především ty evropské. 

Měnový fond varuje, že k růstu dnes přispívá především technologická revoluce spojená s AI, která bude mít ale výrazně odlišné dopady na růst jednotlivých zemí. Zatímco Americe a Číně může pomoci k vyššímu růstu, který jim pomůže překonat vysoké státní dluhy, v evropských zemích, které v rozvoji AI zaostávají, se očekává růst výrazně nižší. 

Francie by příští rok podle odhadu MMF měla růst jen o 0,7 procenta. Německo o 1,1 procenta a Itálie o 0,6 procenta. V Česku se čeká vzestup o 1,9 procenta. Spojené státy by měly posílit o 2,3 procenta. 

VIDEO: Sliby Babišovy vlády připomínají alkoholika. Nakonec to odneseme všichni, varuje exministr financí Pilip v pořadu FLOW. 

Ze státních dluhů se dá vyrůst, když je vzestup ekonomiky vyšší než úroky státních dluhů. To bohužel aktuálně neplatí v případě žádné z vyspělých zemí. Úroky jsou násobně vyšší než růst ekonomiky. 

Pro vládnoucí garnitury to v této chvíli znamená, že si nemůžou přinejmenším dovolit dál státní dluhy a schodky zvyšovat. To se okamžitě projeví ve vzestupu úroků ze státních dluhopisů a splátek dluhů. A také ve vzestupu úroků pro půjčky firmám nebo na hypotékách. 

V takové konstelaci se mimořádně obtížně plní sliby voličům o zvyšování důchodů, levných hypotékách nebo konci drahoty. A když politici sliby nedodávají, voliči na to velmi rychle reagují. To se projevilo ve víkendových volbách do zastupitelstev obcí a Senátu, kde vládnoucí ANO Andreje Babiše utrpělo výrazné porážky. 

Podobný osud čeká příští týden v midterms volbách do Kongresu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Američané jsou silně nespokojeni, že za galon nafty platí šest dolarů a z hypotéky úrok sedm procent. 

Podle nedávného průzkumu YouGov pro Financial Times nejvíce amerických voličů kritizuje Trumpa za nezvládnutí inflace a růstu životních nákladů. Negativně ho hodnotí 68 procent Američanů. S jeho výkony v ekonomice je spokojeno jen 20 procent. Horší skóre nemá v žádné jiné oblasti. Od války v Íránu přes migraci, zdravotnictví, zahraniční politiku nebo obchod.