Růst o 52 procent za jediný rok. Touto cifrou pražská burza v minulém roce šokovala nejen domácí investory, ale prakticky celý svět. Dolarovým hráčům vynesla díky propadu dolaru vůči české koruně dokonce přes 60 procent. Neuvěřitelnému představení českého trhu je ale letos konec. Pražské akcie jsou letos nejen prakticky na svém, ale navíc dramaticky zaostávají za „konkurenčními“ trhy ve Varšavě a v Budapešti. Lukrativní pražská story je podle expertů už dost možná za svým zenitem a kapitál hledá šance jinde. 

„Český trh za poslední tři roky vzrostl o více než 100 procent, a to bez započítání dividend. Z velké části tak vyčerpal potenciál růstu ocenění a v porovnání s okolními trhy se obchoduje dráže,“ vysvětluje akciový analytik České spořitelny Petr Bártek. „Trhu nepomáhá makroekonomika, kde centrální banka musí být opatrná kvůli mzdovým tlakům a uvolněné fiskální politice,“ vypočítává hlavní důvody ochlazení pražské růstové vlny Bártek. 

Od počátku roku pražský index PX posílil o 3,5 procenta. Maďarský BUX za stejnou dobu vydělal 34 procent, polský WIG20 pak bezmála 28 procent. „Polsku pomáhají banky, energetika a růst cen komodit, zatímco Maďarsko dostalo velmi silný politický impulz,“ uvádí analytik Purple Trading Petr Lajsek. Investoři podle něho začali oceňovat očekávání změny vlády a potenciálně lepších vztahů s Evropskou unií. „Maďarské akcie tak dostaly nejen fundamentální, ale také výraznou změnu investorského sentimentu. Praha nic podobného letos nenabídla,“ zdůrazňuje Lajsek. Polsko investory zase láká svým fundamentem: dlouhodobě rychlejším ekonomickým růstem, než je unijní průměr. 

Pražský trh je navíc silně závislý na vývoji několika hlavních titulů, přičemž pět firem tvoří přes 85 procent váhy indexu. Naprostou většinu indexu tvoří trio bankovních titulů a polostátní energetický ČEZ. Růstová pauza na těchto akciích se tak automaticky propíše do vývoje celé burzy. Praha navíc postrádá některé sektory, které letos táhnou okolní trhy – především velké ropné a rafinérské společnosti nebo technologické firmy. „Česká burza tak zůstává především dividendovým a hodnotovým trhem, což je v dlouhém horizontu její výhoda, ale v období, kdy investoři hledají růstové příběhy, může být zároveň její slabinou,“ dodává Lajsek. 

Růstovým impulsem pro domácí trh může být nicméně chystané spuštění veřejně obchodovaného fondu ETF na pražský index PX. Podle vyjádření burzy by k jeho ustavení mohlo dojít ještě letos na podzim. „Podle současného tržního konsensu by zisky firem v indexu PX v průměru v roce 2027 mohly růst o osm procent při očekávaném dividendovém výnosu nad 4,5 procenta. Pokud by se odhady naplnily a ocenění se nikam výrazně nepohnulo, pražská burza by mohla dodat celkový výnos přes deset procent v horizontu dvanácti měsíců,“ soudí portfolio manažer Erste Asset Management ČR Radim Kramule. 

Ekonomové zároveň předpokládají, že dohánění Polska a Maďarska nebude pro Prahu jednoduché. „V rámci regionu vypadá celkový obrázek lépe pro Maďarsko, kde nová vláda výrazně spravuje rozpočet a na trhu klesají rizikové prémie,“ dodává Kramule s tím, že Polsko se může stát s blížícími se volbami v příštím roce a s nutností balancovat vládní finance investorskou výzvou. Výhled Prahy pak bude spíše o selektivních růstových story než o plošném růstu. 

„Prostor vidím u firem napojených na obranný sektor a také u ČEZ, kde stále hraje roli energetika a očekávání kolem budoucí struktury společnosti,“ očekává Lajsek. Podle expertů zůstane domácí trh atraktivní především z hlediska dividend. Ty ostatně od počátku roku tvoří dominantní zdroj výnosu tuzemského akciového trhu. Index PX-TR zahrnující kromě zhodnocení akcií i dividendy totiž letos posílil o 7,7 procenta.