Od roku 2027 čeká tuzemský bankovní sektor výrazný posun v přeshraničním platebním styku. Evropské nařízení o okamžitých platbách (IPR) přinese konec čekání na převody eur, zavede automatickou kontrolu shody jména s číslem účtu a nově nastaví mantinely odpovědnosti za chybné transakce. Pro spotřebitele i firmy to znamená vyšší rychlost, ale také přísnější pravidla při zadávání platebních příkazů.

Banky a platební instituce, které dnes klientům zprostředkovávají standardní eurové převody, budou muset povinně nabídnout i jejich okamžitou formu. Nařízení vyžaduje nepřetržitou dostupnost 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, včetně víkendů a svátků. Připsání částky na účet příjemce a potvrzení transakce musí proběhnout nejpozději do deseti sekund od zadání. Jestliže odesílající instituce potvrzení v tomto limitu neobdrží, musí blokované prostředky bezplatně vrátit na účet plátce.

Změna se promítne do všech obvyklých kanálů, tedy do internetového a mobilního bankovnictví i na přepážky. Zákonodárci zároveň omezili výši poplatků. Ty za zrychlenou úhradu nesmí převýšit cenu běžné europlatby. 

Dnešní praxe stojí čistě na formátu IBAN – banky platby zpracovávají automatizovaně bez ohledu na to, jaké jméno plátce do formuláře vyplní. Od roku 2027 proto přibude nová povinnost v podobě ověření příjemce (Verification of Payee), a to u okamžitých i standardních europlateb.

„Poskytovatel platebních služeb plátce musí ověření zajistit bezprostředně poté, co plátce zadá údaje o příjemci, a ještě předtím, než mu umožní platbu autorizovat,“ vysvětluje Jiří Stratil z poradenské společnosti KPMG.

V praxi to znamená, že aplikace ještě před odesláním peněz ověří u cílové banky správnost údajů. V případě neshody systém plátce výslovně upozorní na riziko odeslání prostředků neznámému majiteli. Při drobných překlepech nabídne oficiální název účtu k odsouhlasení. U právnických osob poslouží k jednoznačné identifikaci také DIČ, kód LEI nebo evropský identifikátor.

Kontrola identity příjemce přináší zásadní právní důsledek v rozdělení rizik. Pokud klient správně vyplní jméno, ale splete se v čísle IBAN a systém na nesoulad zareaguje varovnou hláškou, odpovědnost zůstává na plátci. Autorizuje-li transakci navzdory varování, banka za chybný převod neručí. Stejně tak finanční dům neodpovídá za situaci, kdy klient pošle peníze na účet, jehož údaje se shodují, ale dotyčného si sám spletl se zamýšleným obchodním partnerem.

Zcela opačný postup nastává při systémovém selhání instituce. „Pokud banka svou povinnost ověření příjemce nesplní, a právě toto pochybení povede k nesprávnému provedení platby, musí klientovi bezodkladně vrátit převedenou částku a případně uvést jeho účet do stavu, v němž by byl, kdyby k platbě nedošlo,“ doplňuje Stratil.

Jelikož Česko stojí mimo eurozónu, platí pro tuzemské instituce odklad jednotlivých fází:

• 9. ledna 2027: banky musí spustit příjem okamžitých europlateb (platební instituce a instituce elektronických peněz od 9. dubna 2027).
• 9. července 2027: začíná povinnost tyto platby nejen přijímat, ale i odesílat, a souběžně startuje povinné ověřování příjemců.
• 9. června 2028: končí přechodné období pro odesílání okamžitých europlateb přímo z korunových účtů.

Úprava eurových plateb představuje pouze první krok. Na půdě EU již vzniká navazující legislativní balíček PSD3 a nařízení PSR, jehož kompromisní znění bylo stvrzeno na jaře 2026. Tyto normy rozšíří ověřování shody účtu a jména i na další měny a transakce mimo rámec IPR.

Hlavním cílem je posílit ochranu před sofistikovanou kriminalitou, zejména před takzvaným spoofingem, kdy útočníci manipulují oběť pod falešnou identitou bankovních úředníků.