Společnost Anthropic testuje novou funkci s názvem „Claude Money“, která uživatelům umožní propojit své bankovní účty přímo s umělou inteligencí. Změny si v aplikaci Claude pro iOS všiml účet TestingCatalog na X, kdy se vedle standardních sekcí jako Chats, Code, Artifacts, Dispatch nebo Cowork objevila nová záložka „Money“. Ta uživatele láká nápisem „Understand your money with Claude“ a slibuje propojení bankovních účtů s tím, že Claude pomůže analyzovat útraty, plány a další finanční záležitosti. Funkce je zatím v režimu omezeného testování a před oficiálním oznámením chybí přesné detaily o podporovaných bankách či regionální dostupnosti, jasně to ale ukazuje, kam se tvůrci velkých jazykových modelů upínají.

Anthropic tímto krokem v podstatě jen dohání svou konkurenci z OpenAI. Ta již dříve představila podobnou funkci ChatGPT Finances, kterou pohání datová infrastruktura fintechové společnosti Plaid schopná napojit více než 12 tisíc amerických finančních institucí od běžných účtů až po krypto peněženky. Uživatelé se pak mohou ChatGPT napřímo ptát na rady, jak rychleji splatit dluhy nebo kde ušetřit na školné. Transakční model Plaidu navíc slibuje až o 48 % přesnější klasifikaci příjmů a výdajů. Zjevně to funguje na obrovské množství uživatelů – podle dat se s dotazy na osobní finance obrací na ChatGPT přes 200 milionů lidí měsíčně.

Ačkoliv provozovatelé ujišťují, že uživatelé mají nad sdílením dat plnou kontrolu (například díky slibu, že OpenAI modely netrénuje na osobních datech), integrace umělé inteligence přímo do historie bankovního účtu vyvolává vážné obavy o bezpečnost a soukromí. I proto se redakce BleepingComputer domnívá, že kvůli přísné legislativě na ochranu soukromí se služba Claude Money do Evropy pravděpodobně vůbec nepodívá.

Ještě chvíli zůstaneme u financí. Revolut přiznal únik citlivých dat, přičemž tentokrát nešlo o klasický průnik do infrastruktury. Útočníci zneužili kompromitovaný e-mailový účet italské vlády (konkrétně certifikovaný PEC účet na doméně pec.interno.it spojovaný s prefekturou v Reggio Calabria) a vydávali se za italskou poštovní policii. Vzhledem k tomu, že e-mailová komunikace probíhala přes plně autentizovaný vládní kanál, podpora Revolutu žádosti vyhověla v domnění, že jde o legitimní vyšetřování.

Podle listu Financial Times se incident dotkl přibližně 680 zákazníků, přičemž analytici naznačují, že útok cílil především na bonitní klienty. Útočníci použili taktiku označovanou jako „spray and pray“, kdy pod hlavičkou falešných evropských vyšetřovacích příkazů zaslali Revolutu stovky ID kryptoměnových transakcí a vkladových adres s požadavkem na ztotožnění. Získali tak jména, adresy, IBAN kódy, kompletní transakční historii (včetně té bitcoinové), a především kopie dokladů totožnosti (pasy, řidičáky) i ověřovací KYC selfie fotografie. Pro maximální zvýšení důvěryhodnosti útočníci dokonce přidávali do kopie zpráv (CC) další legitimní vládní PEC účty.

K celé operaci se přihlásila skupina vystupující pod jménem „IAmNotAVillain“. Ta tvrdí, že měla přístup do systémů několika oddělení italských bezpečnostních složek přibližně půl roku, odnesla si z nich zhruba 147 GB interních dat, e-mailů a dokumentů a po Revolutu nyní požaduje výkupné ve výši 3 milionů dolarů. Revolut sice zdůraznil, že jeho vlastní systémy a prostředky klientů zůstaly zcela v bezpečí, případ ale ukazuje na zásadní slabinu v autorizačních procesech. Prokazuje se, že pouhé technické ověření vládní domény u žádostí o masivní exporty citlivých dat jednoduše nestačí a firmy musí provádět dodatečné ověření pravomocí.

O severokorejských IT pracovnících, kteří v utajení cílí na IT pozice v zahraničí, již bylo informováno. Nyní ale přišli s novým způsobem, jak obcházet mezinárodní sankce a získávat vzdálené pozice ve firmách. Podle výzkumu společnosti Silent Push k tomu využívají najaté cizince, kteří za ně absolvují přijímací pohovory před webkamerou. Kampaň tak z obyčejných uchazečů o práci dělá prostředníky pro platby a maskování identity, což útočníkům otevřelo přímou cestu k obcházení kontrol polohy, náborových procesů a sankčních seznamů.

Mechanismus podvodu spočívá v tom, že najatý člověk pouze sedí před kamerou, zatímco skutečný severokorejský kandidát na pozadí vzdáleně ovládá jeho počítač. Útočník tak dodává odpovědi na otázky nebo rovnou v reálném čase plní zadané programátorské úkoly.

Nově se navíc ukazuje, že nábor těchto „herců programátorů“ probíhá i veřejně. Výzkumníci narazili například na inzerát propagující tuto činnost na komunikační platformě Discord, za kterým stál účet s přezdívkou tecgurull3 (Discord ID 1453753519436861505), přičemž zájemce odkazoval na Telegram.

Bezpečnostní výzkumníci ze společnosti Socket odhalili, že populární rozšíření prohlížeče pro Twitch s názvem „Twitch Enhanced Viewer | JeetBot“ odesílalo OAuth tokeny zhruba 31 tisíců uživatelů na servery svého vývojáře. Doplněk, který je dostupný v oficiálních obchodech pro Google Chrome i Mozilla Firefox, sliboval blokování reklam, automatické sbírání kanálových bodů a přehrávání v rozlišení 1080p i v regionech s omezením.

Během toho, co rozšíření směrovalo požadavky na načtení playlistu videa přes vlastní proxy servery na doméně usher.ttvnw[.]net, přidávalo k nim přímo do URL jako parametr &auth= uživatelův OAuth token v prostém textu. Získání tohoto tokenu je přitom ekvivalentem plného přístupu k účtu, protože umožňuje držiteli číst a odesílat soukromé zprávy, psát do chatu nebo měnit nastavení účtu, a to vše zcela bez znalosti hesla či druhého faktoru. Starší verze doplňku (v4.x) navíc tyto tokeny odesílaly přes metodu POST na dedikované koncové body s využitím platforem jako deno.dev či deno.net.

Zvláštní je, že rozšíření obsahovalo pevně zakódovaný seznam (allowlist) 10 populárních ruských streamerů (např. pch3lk1n nebo fasoollka), u kterých k přesměrování a odeslání tokenu záměrně nedocházelo. Podle vývojáře šlo o výchozí položky v nastavení pro obcházení specifické chyby (Error #3 při detekci proxy/VPN mimo Rusko), pro kterou byla vytvořená alternativní cesta bez nutnosti přeposílat OAuth token – uživatelé si ale mohli tyto kanály v rozhraní sami upravit.

Za doplňkem stojí na Kypru sídlící vývojář Aleksandr Popov spolupracující pod značkou Hishimiro, který zároveň provozuje komerční botovací službu JeetBot. Na dotaz The Hacker News reagoval tím, že šlo o neúmyslnou nedomyšlenost a selhání v popisu a zásadách ochrany soukromí. Odmítl, že by šlo o záměrný sběr dat, a uvedl, že tok dat sloužil čistě k obstarání přehrávání, přičemž podobné praktiky podle něj využívají i jiné doplňky jako ReYohoho nebo XT Viewer.

Autor obratem vydal aktualizaci (v85.8.7 pro Firefox), která odesílání tokenů odstraňuje, a stejný fix podal ke schválení i pro Chrome. Samotná aktualizace doplňku však již uniklé tokeny nezneplatní – všichni zasažení uživatelé proto musí aktivně zrušit propojené relace v bezpečnostním nastavení Twitche. Výzkumníci ze Socketu navíc varují, že incident poukazuje na širší problém celého ekosystému, tedy že deklarované štítky ochrany soukromí v obchodech s doplňky absolutně neodpovídaly tomu, jak rozšíření s citlivými daty uživatelů reálně nakládalo.

Bezpečnostní výzkumníci odhalili v repozitáři RubyGems masivní rozsah kampaně zvané GemStuffer, v rámci které bylo objeveno 3 022 škodlivých balíčků pokrývajících 3 315 unikátních kombinací názvů a verzí. Tento incident rozšiřuje dřívější zjištění spojená s údajným rojem AI agentů od OpenAI (OpenAI agent swarm).

Analýza odhalila, že šlo o dlouhodobou a kombinovanou kampaň. Útočníci v ní spojili zneužívání tzv. dokumentačních workerů se sběrem dat, pokusy o krádež přihlašovacích údajů a testováním webových útoků přes metadata. Klíčem k exekuci škodlivého kódu bylo zneužití nástroje YARD – balíčky obsahovaly direktivy .yardopts, které při generování dokumentace na serveru RubyDoc.info spouštěly přiložené škodlivé skripty (např. evil.rb nebo script.rb). Samotná platforma RubyGems musela kvůli vlně spamových registrací v květnu na několik dní pozastavit zakládání nových účtů.

Google ve své zářijové aktualizaci pro zařízení Pixel opravil více než sto zranitelností, pozornost se však upírá na jedinou: vysoce závažnou chybu CVE-2026–58704 v subkomponentě mobilního modemu, která se dočkala svého zneužití v reálném prostředí ještě před vydáním patche. Podle Googlu se jedná o „omezené a cílené zneužití“, což je v překladu tradiční rukopis komerčních dodavatelů spywaru, kteří nabízejí přesně cílené špionážní nástroje vládním agenturám.

Zranitelnost představuje logickou chybu vedoucí k obejití oprávnění, kterou lze podle databáze NVD zneužít z přilehlé sítě. Tím nejzávažnějším faktorem je ale fakt, že jde o plně zero-click útok – k úspěšnému provedení není potřeba vůbec žádná interakce ze strany majitele telefonu.

Útoky na vrstvu modemu jsou pro tvůrce špionážních nástrojů extrémně lukrativní. Modemy totiž fungují jako samostatné čipy oddělené od hlavního aplikačního procesoru a operačního systému Android. Mají sice vysoká oprávnění k obsluze rádiové komunikace, hovorů, SMS i dat, ale tradiční bezpečnostní nástroje a antiviry do nich nevidí. Útočník tak může pod radarem operovat v nejnižší vrstvě, kam běžný monitoring nedosáhne.

Vážnost situace podtrhuje i americká agentura CISA, která zranitelnost okamžitě zařadila do svého katalogu KEV (Known Exploited Vulnerabilities) a federálním úřadům nařídila extrémně krátkou třídenní lhůtu na záplatování (do 19. září 2026). Všichni uživatelé podporovaných Pixelů by měli okamžitě aktualizovat svá zařízení na bezpečnostní úroveň 2026–09–05, která tuto a dalších 109 zranitelností řeší. Majitelé starších modelů po konci softwarové podpory mají bohužel smůlu, oprava pro ně k dispozici není, a zařízení tak zůstává trvale zranitelné.

• Phishingová kampaň na ChatGPT cílí na firemní i osobní účty OpenAI
• Falešné AI hovory Apple Support cílí na majitele ukradených zařízení kvůli heslům
• Skrytý malware Bamboo Token komunikuje přes MQTT protokol a zůstává mimo radar
• Nová zranitelnost v jádru WordPressu vynucuje instalaci šablon a řetězí se ke spuštění kódu
• Microsoft Teams umožní správcům blokovat vlastní přípony souborů

Tento seriál vychází střídavě za pomoci pracovníků Národního bezpečnostního týmu CSIRT.CZ provozovaného sdružením CZ.NIC a bezpečnostního týmu CESNET-CERTS sdružení CESNET, bezpečnostního týmu CDT-CERT provozovaného společností ČD - Telematika a bezpečnostních specialistů Jana Kopřivy ze společnosti Nettles Consulting a Moniky Kutějové ze sdružení TheCyberValkyries. Více o seriálu…