Když premiér Andrej Babiš na začátku roku představoval v Poslanecké sněmovně program své vlády, kritizoval mimo jiné Českou poštu. Předchozí kabinet chtěl státní podnik transformovat a částečně nebo úplně prodat jeho odnož Balíkovnu. To však Babišova vláda zarazila. Stále ale neřekla, co hodlá udělat pro ozdravení obou provázaných subjektů. 

Zatím jediné řešení nadhodil v lednu právě Babiš. „Proč je Česká pošta v minusu pět miliard korun a kolabuje? No, protože nedělá čínské balíky. Ta pošta je normálně na bankrot,“ prohlásil. Připomněl také, že „čínské balíky“ doručuje konkurence České pošty, například společnost Zásilkovna. 

Jak redakce e15 zjistila, Babišovu vizi se pokusil naplnit bývalý šéf Balíkovny Martin Kment, který odštěpný závod České pošty řídil od března. Narazil však na nového generálního ředitele státního podniku Richarda Hodula. Paradoxní je, že oba manažery vybral současný koaliční kabinet hnutí ANO, SPD a Motoristů. Kment ve funkci nečekaně rychle skončil po necelých třech měsících i s celým týmem, který si přivedl. 

„S Temu jsme podepsali smlouvu, která by do Balíkovny přivedla podstatné navýšení počtu balíků ročně. Přesná čísla nechci komentovat. Smlouva měla standardní obchodní charakter, podobné dokumenty podepisují evropské logistické společnosti s Čínou běžně,“ hájí se Kment. 

Odvolaný šéf Balíkovny rozhodně odmítl, že by chystaná spolupráce byla riziková. „Pro Balíkovnu smlouva nepředstavovala riziko. Kapacita distribuční sítě byla dostatečná,“ je přesvědčen Kment. Hodlal využít ostravské letiště Mošnov, které spolu s okolními logistickými halami mělo sloužit jako logistický hub pro zásilky z Asie. 

Ještě předloni platila Balíkovna za zlaté vejce České pošty, které generovalo zisk. Po vyčlenění do samostatné divize se ale ukázalo, že státní byznys s balíky je minimálně od roku 2024 ztrátový. Za loňský rok se propad více než zdvojnásobil na 2,1 miliardy korun. 

Za letošek může ztráta Balíkovny podle informací e15 přesáhnout tři miliardy korun, z toho 2,8 miliardy by spolkly personální výdaje. Spolupráce s Temu měla podle Kmenta zvýšit tržby zhruba o deset procent. 

Jedním z důvodů neshod mezi Kmentem a Hodulem byl právě zcela rozdílný pohled na kontrakt s Temu. Svědčí o tom reakce mluvčího České pošty Matyáše Vitíka. 

„Smlouva s podmínkami dohodnutými bývalým vedením Balíkovny se společností Temu představovala pro Českou poštu a Českou republiku významné právní, ekonomické i reputační riziko. Tato skutečnost je potvrzena závěry interního auditu i posudky nezávislých právních a ekonomických poradců,“ uvedl Vitík. Navíc podle něj příprava smlouvy probíhala „vysoce netransparentně a samotný podpis byl učiněn v rozporu s vnitřními postupy a kontrolními mechanismy České pošty“. Proto se Hodul rozhodl kontrakt s Temu zrušit. 

„V souvislosti se zjištěními týkajícími se přípravy a realizace smlouvy s Temu v současnosti v Balíkovně probíhá interní i externí audit. Pokud budou zjištěna pochybení nebo rozpory se zákony, oznámíme tyto skutečnosti orgánům činným v trestním řízení,“ dodal mluvčí pošty. 

S čínskou společností i s dalšími obdobnými internetovými tržišti je státní firma připravena do budoucna jednat, podmínky však musejí být oboustranně výhodné. Údajně šlo například o to, že Balíkovna by nebyla schopna zpracovávat a doručovat zásilky Temu podle smluvních ustanovení, za což by podniku hrozily vysoké pokuty. 

Že byznys s čínskými balíky může být výnosný, přitom nedokládá jen Babišem zmíněný příklad tuzemské Zásilkovny. Začátkem měsíce uzavřela logistické partnerství s Temu také Pošta Slovinska. V tiskové zprávě se píše, že cílem není jen slovinský trh. Tamní státní poštovní operátor hodlá s Temu spolupracovat v oblasti přeshraniční logistiky, skladování a doručování na poslední míli po celé jihovýchodní Evropě. 

„Slovinsko je příkladem oboustranně výhodné spolupráce s Temu. Vyjednalo si standardní, obvyklé a nikoliv pro sebe rizikové podmínky,“ podotkl Vitík. 

Čínské online tržiště se otevřelo evropským obchodníkům v roce 2024 a letos v březnu rozšířilo nabídku i na slovinské prodejce. S Temu spolupracuje také Slovenská pošta, která si asijské balíky dělí s firmou Packeta, tedy se Zásilkovnou.