Před šestadvaceti lety byl Adam Komers jedním z hlavních aktérů televizní krize, kdy zaměstnanci ČT protestovali proti novému vedení, tedy proti Jiřímu Hodačovi a Janě Bobošíkové. Dnes Komers mluví o tom, že je potřeba se veřejnoprávních médií zastat, ačkoli „tím budeme zachraňovat i různé šmejdy, kteří se v České televizi ke korytům vždycky nějak dostanou“. Jde tu ale podle něj o princip, kdy se musíme postavit proti tomu, že v Česku vládne lidsky morální hnůj.
Před šestadvaceti lety byl Adam Komers jedním z hlavních aktérů televizní krize, kdy zaměstnanci ČT protestovali proti novému vedení, tedy proti Jiřímu Hodačovi a Janě Bobošíkové. Dnes Komers mluví o tom, že je potřeba se veřejnoprávních médií zastat, ačkoli „tím budeme zachraňovat i různé šmejdy, kteří se v České televizi ke korytům vždycky nějak dostanou“. Jde tu ale podle něj o princip, kdy se musíme postavit proti tomu, že v Česku vládne lidsky morální hnůj.
Byl jste jednou z hlavních postav televizní krize na přelomu let 2000 a 2001, kdy se na Kavčích horách spalo ve spacácích. Vidíte nějaké paralely s dnešní situací kolem veřejnoprávních médií a kolem toho, co se dělo v noci na dnešek?
Dneska je to mnohem, mnohem brutálnější. Přípravy na to byly dlouhé, vláda to dávala najevo naprosto jasně.
Tenkrát vznikla televizní krize naprosto náhle. Princip byl ale vlastně stejný. Tehdy šlo a rovněž dnes jde o pokus o politické ovládnutí médií veřejné služby ve prospěch vládních stran.
Zatímco televizní krize před těmi šestadvaceti lety byla důsledkem opoziční smlouvy mezi Zemanem a Klausem, pro což ale neexistuje přímý důkaz, jen to v kontextu tehdejší politické situace má logiku, dnes se Babišova vláda netají tím, o co jí v otázce veřejnoprávních médií jde. Dá se to tak říct?
Jste předplatitel?