Vysoké ceny energií tvrdě dopadají na tuzemské firmy. Představitelé náročného průmyslu pro Echo24 uvedli, že za ně platí dvakrát i třikrát tolik. Ostravská Nová huť pak už musela část výroby zavřít. Hospodářská komora ČR redakci sdělila, že rostoucí ceny energií i pohonných hmot dopadají na firmy hned dvakrát, tedy jak přímo zvýšením provozních a výrobních nákladů, tak nepřímo, třeba v dopravě. Pokud vláda přistoupí například k cenovým stropům, o nichž mluví například ministr průmyslu a obchodu…
CENY ENERGIÍ
Ekonomika
Vysoké ceny energií tvrdě dopadají na tuzemské firmy. Představitelé náročného průmyslu pro Echo24 uvedli, že za ně platí dvakrát i třikrát tolik. Ostravská Nová huť pak už musela část výroby zavřít. Hospodářská komora ČR redakci sdělila, že rostoucí ceny energií i pohonných hmot dopadají na firmy hned dvakrát, tedy jak přímo zvýšením provozních a výrobních nákladů, tak nepřímo, třeba v dopravě. Pokud vláda přistoupí například k cenovým stropům, o nichž mluví například ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), mělo by podle HK ČR jít o zásah cílený a časově omezený.
Mluvčí HK ČR Lenka Kuželová pro Echo24 uvedla, že rostoucí ceny energií a pohonných hmot se přirozeně promítají do hospodaření firem dvojím způsobem. „Jednak přímo zvyšují provozní a výrobní náklady, nepřímo zdražují dopravu, logistické služby a celý řetězec vstupů. Dopad je rozdílný podle oboru – nejcitlivější jsou energeticky náročná odvětví a firmy s nízkými maržemi, které nemají prostor náklady rychle promítnout do cen. Z pohledu HK ČR jde zároveň o problém konkurenceschopnosti: pokud mají podniky v ČR dlouhodobě horší cenové podmínky než konkurenti v okolních zemích, vede to k odkladu investic, omezení výroby a oslabení exportní výkonnosti,“ řekla Kuželová.
V reakci na situaci zmíněné Nové hutě Kuželová uvedla, že u energeticky náročných provozů má únosnost velmi rychle své limity. „Pokud cena energií posune náklady nad ekonomicky udržitelnou úroveň, firmy jsou nuceny omezovat výrobu, zvažovat odstávky a odkládat investice. HK ČR dlouhodobě upozorňuje, že největším rizikem nejsou jen krátkodobé výpadky produkce, ale trvalá ztráta kapacit, technologického know-how a kvalifikovaných lidí. A tím sekundárně i oslabení regionální zaměstnanosti a navazujících dodavatelských řetězců. Nejhorší scénář je přesun výroby mimo EU, kdy se současně oslabuje evropský průmysl a často dochází i k tzv. carbon leakage: výroba se přesune do regionů s vyšší uhlíkovou intenzitou, takže globální emise CO₂ mohou ve výsledku růst, i když EU na papíře emise sníží,“ dodala Kuželová.
Bude-li vláda do trhu zasahovat, měl by podle HK ČR být zásah cílený, časově omezený a průběžně vyhodnocovaný, který nebude vytvářet tržní nerovnováhy ani zvyšovat nejistotu pro podnikatele. „Důležité je přitom sledovat i situaci v ostatních evropských zemích, aby rozdílné podmínky dále neznevýhodňovaly tuzemské výrobce. Vedle krátkodobých pojistek je stejně důležitá práce na dlouhodobých řešeních: dostatek zdrojů, posílení sítí, rychlejší povolování a rozvoj trhu tak, aby ceny nebyly opakovaně šokem pro průmysl i služby,“ dodala Kuželová.