Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé za téměř čtyři roky překročila hranici 90 eur (zhruba 2200 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za jejím růstem stojí pokračující výpadky v dodávkách z Blízkého východu. Ve srovnání s obdobím před začátkem války s Íránem se už cena plynu pro evropský trh zhruba ztrojnásobila, napsala agentura Bloomberg.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se dnes brzy odpoledne vyšplhala až na zhruba 90,2 eura za MWh, tedy na nejvyšší úroveň od prosince 2022. Později se však snížila. Krátce před 16:00 SELČ tak oproti pondělí ztrácela zhruba procento a pohybovala se nedaleko 87 eur za MWh.

Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, ochromil lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu. Tím běžně prochází asi pětina světových dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG).

Evropští odběratelé plynu budou v zimě kvůli konkurenční poptávce z Asie zřejmě nuceni platit vyšší ceny, aby si zajistili dostatečné dodávky. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě, zejména v Německu, napsala agentura Bloomberg.

Zásobníky plynu v Evropské unii byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) v pondělí plné z necelých 75 procent. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, dosahovala naplněnost zásobníků zhruba 61 procent, zatímco v České republice to bylo kolem 77 procent.

Z vyjádření analytiků pro ČTK z konce minulého měsíce vyplývá, že v případě dlouhých a tuhých mrazů hrozí další růst cen plynu v Evropě až o desítky procent. „Plynu v Evropě není tolik, abychom mohli krutou zimu ignorovat. Pokud přijde několik týdnů silných mrazů současně v Německu, Česku a dalších zemích, začne Evropa tvrdě soutěžit o každou další dodávku. A hlavním nástrojem této soutěže bude cena,“ řekl například investiční ředitel fondu Arete Energy Martin Pacovský.