Výsledky komunálních voleb přinášejí personální změny nejen mezi volenými představiteli obcí, ale také nové požadavky na organizaci práce. Zatímco na radnicích se může měnit politické vedení, pracovní poměry zaměstnanců obecních úřadů pokračují. V soukromém sektoru naopak může vzniknout situace, kdy dosavadní zaměstnanec získá veřejnou funkci a zaměstnavatel mu musí umožnit její výkon.

„Komunální volby se mohou promítnout do pracovního života mnohem více lidí než jen nově zvolených starostů. Zatímco obecní úřady musí zajistit kontinuitu své činnosti bez ohledu na politické změny, soukromé firmy mohou řešit, jak zastoupit zaměstnance, který se nově zapojí do vedení obce, ale zároveň nezbytně nemusí končit jeho pracovní smlouva. Zejména pro menší zaměstnavatele může být dlouhodobé uvolnění zkušeného pracovníka významnou personální výzvou,“ uvádí Michal Španěl, analytik pracovního portálu JenPráce.cz.

Zaměstnavatelem pracovníků obecního úřadu je obec jako právnická osoba, nikoli starosta nebo rada obce. Samotná změna politického vedení proto nemá vliv na trvání pracovních smluv. Nově zvolení představitelé nemohou zaměstnancům ukončit pracovní poměr pouze z politických důvodů. Případné výpovědi se musí opírat o standardní zákonné důvody, například skutečnou organizační změnu podle § 52 zákoníku práce.

Specifické postavení má tajemník obecního úřadu, který odpovídá za plnění úkolů úřadu a vůči zaměstnancům vykonává podstatnou část pravomocí zaměstnavatele. Podle § 103 odst. 3 zákona o obcích tajemníka jmenuje a odvolává starosta výhradně se souhlasem ředitele krajského úřadu. Zároveň musí být naplněn některý ze zákonných důvodů podle § 12 zákona o úřednících územních samosprávných celků.

„Bez uvedeného souhlasu je odvolání neplatné a samotná výměna starosty zákonným důvodem není,“ upozorňuje Michal Španěl a dodává, že ani platným odvoláním z funkce pracovní poměr tajemníka automaticky nekončí.

„Nové vedení obce nemůže automaticky vyměnit úředníky ani tajemníka jen proto, že chce spolupracovat s jinými lidmi. U běžných zaměstnanců musí respektovat pravidla zákoníku práce a u tajemníka navíc zvláštní podmínky pro odvolání z funkce. Politická změna sama o sobě není pracovněprávním důvodem k ukončení zaměstnání. Pokud chce obec například reorganizovat úřad, musí jít o skutečnou organizační změnu, nikoli jen o formální zdůvodnění personální výměny,“ vysvětluje Kateřina Poláková, advokátka kanceláře Dostupný advokát.

Dopady voleb se dotýkají také soukromých firem. Pokud jejich pracovník získá mandát, klíčové je, zda bude funkci vykonávat jako uvolněný, nebo neuvolněný zastupitel. O tom, které pozice jsou uvolněné, rozhoduje samotné zastupitelstvo.

Neuvolněný zastupitel standardně pokračuje ve své práci. Podle § 71 zákona o obcích mu však zaměstnavatel musí poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy či platu v rozsahu nezbytném pro výkon funkce, který stanoví obec. Vyplacenou náhradu včetně povinných odvodů následně obec firmě v plné výši refunduje.

U zaměstnance, který je pro výkon funkce uvolněn dlouhodobě (například post uvolněného starosty), pracovní poměr rovněž nezaniká. Zaměstnanec pouze po dobu mandátu nevykonává původní práci. Chrání jej navíc ochranná doba podle § 53 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, po kterou mu zaměstnavatel až na zákonné výjimky nesmí dát výpověď.