Fotografova slabost pro něžné pohlaví ostatně nikdy nebyla velkým tajemstvím. Jeho manželka však za pověst svůdníka platila podstatně vyšší cenu než on sám. Po letech, kdy se snažila manželství udržet navzdory nevěrám i jeho dalším potomkům, nakonec vyhledala psychoterapeutickou pomoc. A právě tam podle svých slov začala přehodnocovat, kolik toho byla ochotná ve vztahu obětovat.

„Já jsem na tu terapii šla ne, že s nedůvěrou, ale spíš s nevědomostí,“ svěřila se v rozhovoru pro eXtra.cz na představení charitativní kolekce šperků Nekonečná láska. „A zjistila jsem, že terapie je to nejlepší, co pro sebe člověk může udělat, protože žádné vypovídání se kamarádce...vám nenahradí ten nestranný pohled člověka se zkušenostmi...“ popsala svou zkušenost.

Saudková přitom nijak nezastírá, že k dlouholeté manželově nevěrnosti přispívala její ochota ustupovat a zachraňovat vztah prakticky za každou cenu. Rozchod pro ni nikdy nebyl prvním řešením, zvlášť když do manželství vstoupily děti. „Dlouhodobý vztah má svá úskalí a spousty kompromisů, ale je pravda, že ve chvíli, kdy máte děti a kdy jste založením člověk, který nechce odkládat to, co se zdá, že přestalo na chvíli sloužit, ale spíš ty věci spravuje, tak pro mě ty dlouhodobé vztahy jsou přirozené,“ vysvětlila.

Jenže kolem čtyřicítky přišel zlom. Pavlína začala více myslet také na vlastní potřeby a fotograf, zvyklý na její přizpůsobivost, se musel s novými poměry vypořádat. „Já myslím, že byla důvodem toho moje submisivita a přizpůsobivost, která se tak trošku změnila úderem té čtyřicítky,“ přiznala otevřeně. „A nezrazovat sama sebe. Takže teď si myslím, že ty poslední roky jsou těžší pro Jana než pro mě, bohužel,“ dodala.

Žádnou domácí válku tím ale podle svých slov nevyhlásila. Jen už nehodlá automaticky ustupovat pokaždé, když se jejich představy rozejdou. „Nemá peklíčko, ale má tam najednou jinou Pavlínu, než měl ty první roky,“ poznamenala. A co kdyby do jejího života vstoupil jiný muž? Ani takovou možnost Pavlína nezavrhuje! Na otázku, zda je otevřená nové lásce, reagovala bez dlouhého rozmýšlení. „No ježiš! A proč bych nebyla?“ odpověděla.