Poslechněte si audio verzi článku

Za svého života se Vincent van Gogh (1853–1890) nedočkal téměř žádného uznání, ale po jeho smrti jeho sláva raketově narostla. Pozornost nepřitahují jen slavné obrazy, ale i malířův život: krátký, smutný a tragický, poznamenaný duševní nemocí a strádáním. Dnes je Vincent van Gogh považován za jednu z nejdůležitějších osobností, které předurčily vývoj moderních uměleckých trendů na počátku 20. století, zejména expresionismu, fauvismu a rané abstrakce. Jeho výstavy trhají návštěvnické rekordy a například na slavné Slunečnice se do Národní galerie v Londýně jezdí dívat milovníci umění z celého světa. Vy tak daleko jezdit nemusíte: jedním z klenotů Národní galerie v Praze je van Goghův obraz Zelené obilí, známý také jako Zelené pšeničné pole s cypřišem.

Vincent van Gogh se narodil v Zundertu v jižním Nizozemsku. Z pěti sourozenců mu byl nejbližší o čtyři roky mladší bratr Theo (1857–1891), který mu celý život poskytoval morální i finanční podporu. Právě stovky dopisů, které si bratři celý život posílali, jsou nejcennějším zdrojem informací o Vincentově životě; malíř do nich přikládal své črty a obrázky, na nichž zachycoval zajímavosti a svět kolem sebe. Psal se rok 1880, když se Vincent po mnoha zklamáních a neúspěšných pokusech najít přiměřené zaměstnání nakonec začal věnovat kresbě a malbě naplno.

Jeho další životní cesta vedla z Bruselu, kde studoval malbu, přes uměleckou akademii v Antverpách do Paříže. Žil společně s Theem na Montmartru, seznámil se s malíři Edgarem Degasem, Camillem Pissarrem, Émilem Bernardem, Henrim de Toulouse-Lautrecem a Paulem Gauguinem, objevil impresionismus i pointilismus, a na jeho obrazech, co té doby zemitě temných, začaly vybuchovat ohňostroje barev.

V roce 1888 van Gogh opustil Paříž a odstěhoval se do Arles. Zdejší krajina ho fascinovala: tady vznikla většina Vincentových vrcholných děl včetně obrazů z interiérů „žlutého domu“, série s proslulými slunečnicemi i jediná malba, kterou kdy v životě prodal, Červená vinice. Nyní je vystavena v Puškinově muzeu v Moskvě.

V Arles ale také vyvrcholily jeho duševní problémy a deprese. Ať už je vyvolal alkohol, psychóza, Ménierova nemoc, provázená závratí a ušními šelesty, nebo otrava olovem, arsenem a kadmiem, obsaženými v malířských barvách, Vincent si 23. prosince 1888 po hádce s Gauguinem uřízl lalůček levého ucha. Dalším místem jeho života se stalo psychiatrické centrum v klášteře svatého Pavla v jihofrancouzském Saint-Rémy-de-Provence, kam byl přijat na vlastní žádost. Během svého pobytu dál maloval a v červnu 1889 tu vznikla například slavná Hvězdná noc. Pohled z okna sanatoria je od roku 1941 součástí stálé kolekce newyorského Muzea moderního umění.

Poslední malířovou zastávkou bylo Auvers-sur-Oise, pitoreskní městečko u řeky Oise blízko Paříže. 27. července 1890 se Vincent van Gogh vrátil z práce v plenéru se zraněním, když se patrně při pokusu o sebevraždu postřelil do břicha vypůjčeným revolverem. Podobně jako incident s uříznutým uchem je i tato událost dodnes obestřená záhadou a vyvolává řadu spekulací. Netušil, že je smrtelně raněný, ranka byla malá a skoro nekrvácela. Dva dny poté zemřel; bylo mu sedmatřicet let. Jeho hrob najdete na místním hřbitově. Vedle něj o půl roku později pochovali bratra Thea, který se bratrovou smrtí nedokázal smířit, propadl šílenství a nakonec jej ranila mrtvice.

Během deseti let Vincent van Gogh vytvořil přes dva tisíce děl, z nichž přibližně 860 tvoří olejomalby. V době jeho léčebného pobytu v Saint-Rémy-de-Provence v červnu 1889 vznikl i obraz Zelené obilí, který Národní galerie vystavuje ve sbírce umění 19. století a klasické moderny ve Veletržním paláci v Praze. O obrazu, na který použil kromě bílé pouhé dvě barvy, modrou a žlutou (z nichž namíchal zelenou), psal bratru Theovi zřejmě již 16. června, zatímco o Hvězdné obloze se poprvé zmiňuje asi 18. června.

Do Prahy se Zelené obilí dostalo záhy po vzniku republiky, když československý stát pod záštitou prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka uskutečnil velkorysý nákup francouzského umění. Ten byl podle Národní galerie výsledkem dlouhodobého zájmu české kulturní scény o francouzské výtvarné umění a zároveň měl demonstrovat sympatie mezi mladým středoevropským státem a Francií na úrovni oficiální kulturně-politické diplomacie. Státní umělecké sbírky tak získaly několik desítek obrazů, plastik, kreseb a grafik od autorů jako Georges Braque, Paul Cézanne, Camille Corot, Gustave Courbet, Honoré Daumier, Eugène Delacroix, André Derain, Charles Despiau, Paul Gauguin, Vincent Van Gogh, Henri Matisse, Claude Monet, Pablo Picasso, Camille Pissarro, Auguste Renoir, Henri Rousseau, Georges Seurat a dalších světoznámých umělců. Z celkem pěti milionů korun vyšla na Zelené obilí částka 223 850 korun. Tehdy šlo o jednu z nejdražších položek, dnes je jeho cena nevyčíslitelná.

• Do Francie, do Arles či Auvers-sur-Oise to máme trochu z ruky, ale s uměním Vincenta van Gogha se můžeme setkat jinde a jinak. Podívejte se třeba na životopisný film S láskou Vincent. Nečeká vás žádná nuda, naopak: snímek, jehož scénář vznikl na základě dopisů mezi bratry Vincentem a Theem, navazuje na slova samotného génia, který jednou pronesl, že „může komunikovat pouze skrze své malby“. První film svého druhu na světě je natočený kombinací hraného filmu a animace 66 960 originálních olejomaleb. Vytvořilo je 125 umělců z celého světa podle 94 původních van Goghových děl.
• Největší sbírku van Goghových maleb a kreseb vlastní Van Goghovo museum v Amsterdamu, které rovněž pečuje o jeho odkaz.
• Ani na van Goghovy Slunečnice se nemusíte jezdit dívat do Londýna: najdete na mozaice manželů Jarošových v Buštěhradu. Protože jejich děl ve městě je už celá řada, vznikla Mozaiková stezka Buštěhradem. Speciální mapku s vycházkovou stezkou, na které si můžete mozaiky prohlédnout, získáte v informačním centru.
• Van Goghovu Hvězdnou noc si nemusíte jen prohlížet, v open-air Galerijní ulici v Hodslavicích ji prožijete na vlastní oči. Stačí si stáhnout aplikaci, zaměřit fotografie na zdi u místního kostela a objevovat rozšířenou realitu. V jedné z historických černobílých fotografií ožívá i zdejší rodák František Palacký. Možná na vás mrkne, možná se usměje, však uvidíte.

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.

mozaikové stezky, rozšířená realita, filmy o umění, malířské techniky, umělecké sbírky

Kultura

Památky

Kultura

Kultura