Řada západních představitelů v posledních dnech varovala před možností, že se Rusko pokusí udeřit proti některému z evropských států v odvetě za pomoc, kterou Evropa poskytuje Ukrajině. Ta od února 2022 čelí ruské invazi.

Rusko v květnu oznámilo, že hodlá žalovat Lotyšsko a jeho sousedy Litvu a Estonsko u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu za údajné porušování práv rusky mluvících obyvatel. Všechny tři pobaltské země porušování práv menšin popřely a obvinily Moskvu, že využívá ruskou etnickou menšinu k vyvolávání napětí.

V Lotyšsku, které je stejně jako zbývající dva pobaltské státy členem Severoatlantické aliance i Evropské unie, žije početná rusky mluvící menšina. Lotyšsko hraničící s Ruskem i s Běloruskem coby spojenec Ukrajiny čelí od začátku rusko-ukrajinské války tomu, co označuje za hybridní útoky ze strany Moskvy.

Varování před možným testem soudržnosti Severoatlantické aliance vyjádřili tento měsíc v rozhovorech s listem The Guardian představitelé některých evropských zpravodajských služeb včetně šéfa české Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky. Před možným hybridním útokem varoval v Sejmu polský premiér Donald Tusk.

Německá Národní bezpečnostní rada, složená z představitelů silových ministerstev, armády a tajných služeb, tento měsíc uvedla, že Německo zůstává cílem ruských hybridních útoků. Německo zaznamenalo v srpnu incident na letišti Lipsko/Halle, kde jeden ze zaměstnanců poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou. Berlín odpovědnost připsal Moskvě, která to odmítla.