Pokroucené tvary, zubaté linie a ruce poskládané do tvaru písmene V. Rakouský modernista Egon Schiele patří nepochybně k nejvýznamnějším umělcům minulého století. Svým syrovým pojetím aktů a autoportrétů pobouřil konzervativní císařskou Vídeň, a později dokonce i nacistické Německo, které jeho tvorbu označilo za „zvrhlé umění“.

Ve sbírkách Národní galerie Praha Schieleho zastupuje soubor sedmi děl. Tři obrazy doplňují čtyři kresby, z nichž Sedící žena s pokrčenými koleny, která je portrétem jeho manželky Edith z roku 1917, patří k jeho nejslavnějším dílům vůbec.

Kresba však pro svůj křehký stav vyžaduje šetrné zacházení. Po většinu času je tedy ukrytá v depozitáři. „Dílo nelze vystavovat trvale, protože světlo způsobuje vyblednutí barev, žloutnutí a ničení papíru,“ říká generální ředitelka Národní galerie Praha Olga Kotková.

Po čtrnácti dnech proto Edith v expozici Umění dlouhého století nahradí kresba s názvem Vlastní podobizna, v níž Schiele prostřednictvím křečovitých výrazů tváře a nervních gest pravděpodobně odrážel svůj psychický stav. Dílo bude opět k vidění po dobu dvou týdnů.

Portrét Edith bude zároveň jedním z motivů speciální série poštovních známek, které galerie dnes večer pokřtí.

Schiele svoji manželku vyobrazoval velmi často. S Edith Harms se oženil v červnu 1915, těsně předtím, než narukoval na vojnu. Podle dostupných informací ho ke sňatku motivovaly především peníze. Edith byla z dobře situované měšťanské rodiny, Schiele kvůli ní opustil