Češi mají obecně velmi dobrou gramatiku, čtení i poslech, v praktické komunikaci ale výrazně zaostávají za okolními státy. Marketingová ředitelka společnosti Education First pro Českou republiku Tereza Vejvodová upozorňuje v rozhovoru pro pořad FLOW, že v celosvětovém indexu jazykových znalostí English Proficiency Index (EPI) se Česko umístilo na 23. místě ze 180 hodnocených států. 

Předhonilo nás i sousední Slovensko, které figuruje v první desítce. Na vině je podle Vejvodové tradiční systém výuky zaměřený na biflování slovíček, ale i nedostatek kontaktu s živým jazykem. „Odmalička jsme zvyklí na dabované pořady a ve školách se děti často bojí udělat chybu. Místo aktivního mluvení tak vzniká mentální blok,“ upozorňuje v pořadu FLOW. 

Podle dat Education First se jazyková úroveň Čechů zlepšuje jen pozvolna v řádu jednotek pozic. Významné rozdíly nepanují mezi muži a ženami, ale projevují se s věkem – po čtyřicítce znalost angličtiny znatelně klesá. 

Na dnešním pracovním trhu se přitom pokročilá angličtina u mnoha pozic považuje za naprostou samozřejmost a personalisté zkoumají spíše znalost dalších jazyků. Absolvování zahraničního jazykového pobytu však uchazečům přináší zásadní konkurenční výhodu. Prokazuje totiž nejen jazykové schopnosti, ale i samostatnost a adaptabilitu. 

„Když personalisté vidí v životopise zahraniční zkušenost, vědí, že kandidát dokáže fungovat v novém prostředí, pracovat s lidmi z odlišných kultur a poradit si v krizových situacích. To jsou soft skills, které dnes firmy extrémně vyhledávají,“ zdůrazňuje Vejvodová. Jazykové pobyty přitom už nejsou doménou pouze teenagerů – roste zájem i ze strany profesionálů a lidí ve věkové kategorii 50+, kteří chtějí zůstat konkurenceschopní. 

Mezi nejoblíbenější destinace pro jazykové kurzy patří dlouhodobě Malta a Velká Británie. Dvoutýdenní pobyt vyjde v průměru na 50 až 55 tisíc korun. Během krátké doby sice nelze projít kompletní jazykovou úroveň, ale podle Vejvodové dochází ke klíčovému posunu – odbourání strachu z mluvení. 

„Studenti jsou v mezinárodním prostředí vystaveni jazyku 24 hodin denně a nemají na výběr. Rychle zjistí, že ani ostatní nemají perfektní angličtinu a zápasí s přízvukem. Ten pocit, že jsou na jedné lodi, jim pomůže odhodit ostych a aktivovat znalosti, které do té doby měli jen pasivně uložené,“ uvádí. Trendem se stává i využívání umělé inteligence a konverzačních robotů pro trénink. Reálný fyzický kontakt a emoce v komunikaci ale AI podle Vejvodové nenahradí. 

Partnerem obsahu je Education First. 

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata? 

(00:00) Úvod 

(00:17) 23. místo pro Česko, Slováci v první desítce 

(01:32) Může za to dabing? 

(02:08) Proč angličtina klesá po čtyřicítce 

(03:39) Co na angličtinu a zahraniční pobyty slyší personalisté 

(07:37) Co udělají tři týdny v zahraničí s vaší angličtinou 

(11:20) Kolik stojí dva týdny na Maltě 

(14:39) Obavy rodičů, bezpečnost a vhodný věk 

(17:59) Proč české školství jazyk nenaučí používat 

(20:35) Nahradí živou angličtinu umělá inteligence?