Trh práce se i vlivem umělé inteligence proměňuje. Podle generálního ředitele společnosti Randstad Martina Jánského ale nemaže juniorní pozice, jak se často tvrdí. Dochází podle něj k jejich redesignu. „Dnes od juniora potřebujeme jiné zkušenosti, než tomu bylo dříve. Očekáváme, že umí pracovat s AI,“ popisuje v pořadu FLOW. Generace Z a mladší, generace Alfa, která právě vstupuje na pracovní trh, jsou podle něj otevřené práci s moderní technologií. Na trhu stále chybějí odborníci na implementování AI a její budování ve firemních sítích.

Generace Z si na trhu práce stojí podle Jánského dobře. „Řada firem už má strategii, jakým způsobem nové talenty lákat. Právě generace Z je, co se týče náboru, nejopečovávanější,“ tvrdí. Mladí lidé se podle něj však cítí diskriminováni, protože z jejich pohledu je firmy často nepouštějí k důležitějším funkcím. „Mají vysoké sebevědomí, které není v jejich očích dostatečně naplněné, a chtějí rychlý růst,“ říká Jánský. 

Umělá inteligence pomáhá v posledních letech i s hledáním práce. „AI nástroje častěji využívají. V průzkumech nám odpovídá zhruba polovina lidí z generace Z, že se s AI minimálně radí, kde práci hledat,“ popisuje Jánský. U starších lidí stále převažují klasické formáty, přičemž primární jsou kariérní weby nebo doporučení.

Češi však všeobecně práci nestřídají tak často. Fluktuace je v Česku kolem 15 procent. Vyspělé evropské země mají fluktuaci přes 20 procent. I nám by zvýšení prospělo. „Fluktuace s sebou přináší to, že se člověk neustále učí a přináší nové know-how do dalších firem,“ tvrdí Jánský. Navíc si člověk polepší i finančně. „Většinou se lidem zvedne plat minimálně o 10 až 15 procent.“

„Vítězit na trhu práce budou firmy, které umějí dobře pracovat se zástupci různých generací,“ říká Jánský. Nyní se na pracovišti setkávají čtyři rozličné generace lidí a podle generálního ředitele společnosti Randstad je nutné s tím umět pracovat, protože každá má jiné požadavky. Stejně jako se cítí diskriminována mladší generace, jsou na tom i zástupci boomers. „Jsou to lidé, kteří před sebou mají ještě zhruba patnáct let kariéry a mohou být firmě skutečným přínosem.“

Stále častěji se hovoří i o čtyřdenním pracovním týdnu. „Zatím to vídáme jen zřídka. Firmy, které mohou, se snaží nabízet poměrně vysokou míru flexibility,“ uvádí Jánský. Podle něj je i nepředstavitelné, že by se měli lidé vrátit naplno do kanceláří bez možnosti home office. Stejně tak bychom se neobešli bez pomoci pracovníků z Ukrajiny. „Do našeho pracovního trhu je zapojeno zhruba 300 tisíc Ukrajinců, takže se firmy pochopitelně obávají, co se stane ve chvíli, kdy konflikt skončí.“ 

Mizejí z pracovního trhu některé konkrétní pozice? Hrozí masivní propouštění a proč je opomíjena generace dnešních padesátníků? I tato témata jsme probrali v rozhovoru pro pořad FLOW. Podívejte se na video v textu článku.