Vracíme se do éry, kdy levicové strany reagují na zdražování a růst životních nákladů tlakem na vyvlastňování a zestátňování. Po Londýně, kde nový labouristický premiér slibuje vyvlastnění největší vodárenské firmy a státem regulované a dotované autobusy za dvě libry po celé zemi, bude teď vyvlastňování i hlavním tématem zemských voleb v Berlíně.

Volí se přesně za měsíc, 20. září. Favorit průzkumů, krajně levicová strana Die Linke, má jasnou nepřekročitelnou podmínku pro vstup do zemské vlády. Naposledy to opět zdůraznila spolupředsedkyně strany Ines Schwerdtnerová v rozhovoruru pro Stern. 

Podle představ Die Linke by měly být vyvlastněny všechny společnosti, které v Berlíně vlastní alespoň tři tisíce bytů. Celkově by se to mělo týkat až 220 tisíc nemovitostí v německé metropoli s 3,9 milionu obyvatel. Na ráně jsou hlavně velcí pronajímatelé jako Deutsche Wohnen nebo Vonovia.

Jednotlivé předvolební průzkumy pro Berlín se mezi sebou dost liší. Podle jejich váženého průměru PolitPro k 18. srpnu vede právě Die Linke s 19,9 procenta. Následují CDU s 19,3 a AfD se 17,6 procenta. Za nimi jsou Zelení se 16,6 a SPD s 13,2 procenta. Z rozložení sil je už teď zjevné, jak těžko se bude berlínská vláda skládat. Proto Die Linke předem radikálně vytyčuje hranice. 

Levice s touto myšlenkou v Berlíně přichází pravidelně. V roce 2021 o něm dokonce nechala uspořádat referendum, v němž bylo 59 procent hlasujících pro. Nebylo ale právně závazné. A právě proto, že se podobné nápady vracejí pravidelně, připravuje současná vládní koalice křesťanských a sociálních demokratů naopak zákaz zestátňování prosazený přes zemské zákony. Vidí, že vyvlastňovací pokušení jsou právě v Berlíně velmi silná dlouhodobě. 

Berlín, který má v přepočtu na obyvatele méně bytů než jiná německá města a méně se jich tu i staví, zažíval dlouhodobě rychlý vzestup nájmů. Ty rostly dlouhodobě v průměru o 8,4 procenta ročně, nejrychleji z osmi největších německých měst. 

Pro srovnání: v Mnichově, který je výrazně bohatší, rostly ve stejném období nájmy o 5,4 procenta, v Hamburku o 4,7 procenta. Průměr osmi zmiňovaných velkých německých měst bez Berlína byl jen tři procenta. Berlínské nájemné tak dlouhodobě stoupalo skoro třikrát rychleji než jinde. 

Pak přišla zemská levicová vláda ve složení SPD, Zelení a Die Linke se speciálním zákonem, který zmrazil nájmy na úrovni roku 2019. Letos v první polovině roku tak nájmy ve stávajících bytech klesly o 4,3 procenta, u nových spadly ceny o 0,8 procenta. To je ale dané především tím, že byty teď nikdo kvůli zmrazeným cenám nechce pronajímat a sehnání nového bydlení je velmi složité.

Prudký růst cen bytů v Berlíně je kombinací velmi rychle rostoucího počtu obyvatel a slabé výstavby nových bytů. Za posledních deset let přišlo do Berlína téměř 400 tisíc lidí. Počet obyvatel stoupl na 3,91 milionu lidí, z toho 976 tisíc jsou cizinci. Jen v roce 2025 přibylo dalších 15 312 lidí. Pro srovnání: ve výrazně bohatším Mnichově s výrazně silnější ekonomikou to bylo jen 8653 lidí. 

Berlín je jediným hlavním městem v Evropě, které není výrazně bohatší než jiná města v zemi. Velká část lidí tady pracuje pro stát. To všechno vytváří ekonomickou a politickou konstelaci, z níž se rodí plány na vyvlastňování. 

To ale jako nikde na světě problém s cenami nájmů nevyřeší. Když je něčeho málo, je to drahé. A když přibývá lidí mnohem rychleji než bytů, nájmy nemůžou nerůst. 

Na Berlíně je vidět, jak nebezpečná konstelace to je. Podobnou bohužel zažívá i Praha a různé podivné nápady na státní zásahy do trhu s byty se před volbami budou objevovat i u nás.