Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na 30 procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem.

„Nedokážeme ani promítnout abnormálně zvýšené náklady se suchem spojené do cen. Protože ceny produktu, ať už marketech, ať už kdekoliv jinde, určují evropské nebo světové ceny,“ uvedla na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích Nebeská.

Česká republika je podle ní v produkci zeleniny soběstačná ze 35 procent. „Dovoz nás trápí, protože neovlivníme ceny, za které se prodává, a my se musíme přizpůsobit, takže situace je určitě velice složitá,“ dodala Nebeská.

Považuje za důležité, že pěstitelé zeleniny nemají omezení ohledně zavlažování. I tak podle odhadu meziročně kvůli suchu klesne produkce o zhruba 30 procent, přesná čísla budou pěstitelé znát na konci sezony.

Osevní plocha zeleniny letos v ČR meziročně klesla o 447 hektarů na 11.824 hektarů. Soběstačnost Česka v produkci zeleniny činí podle dat Českého statistického úřadu z předloňska zhruba 32 procent. V roce 2002 zabíraly plochy oseté zeleninou v ČR 12.667 hektarů, v následujících přibližně deseti letech nastal zásadní pokles i pod 9000 hektarů, poté následoval postupný růst až na 12.325 v roce 2021.

Nedostatek vláhy má podle portálu Intersucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe, výrazné dopady na zemědělské plodiny i krajinu. Podle pracovníků InterSucha zasychají travní porosty, jeteloviny, kukuřice, cukrovka i ovocné stromy.

Nebeská je také ředitelkou Zemědělského družstva Všestary na Královéhradecku. Družstvo pěstuje cibuli a brokolici. Roční produkce cibule se pohybuje mezi pěti až sedmi tisíci tun, brokolice na 1,5 milionu sazenic. Veškerá zelenina míří na český trh.