Praha - Osudy židovských knih zabavených od 30. let 20. století do roku 1943 nacistickými institucemi ukazuje nová výstava Ze stínů ke světlu. Návštěvníci si budou moct prohlédnout několik desítek z nalezených knih, dozví se informace o hebrejských tiskárnách a nakladatelstvích a o estetice židovské náboženské literatury i o původních majitelích. Expozici, která je pro veřejnost k prohlédnutí zdarma v Galerii Klementinum od 4. srpna do 4. října, dnes zástupci knihovny představili novinářům.

Zřejmě nejvzácnějším a nejcennějším tiskem je podle autora výstavy Jiřího Blažka dílo středověkého židovského filozofa Maimonida Mišne Tora. Jedná se o odbornou příručku židovského náboženského práva, vydanou zhruba v polovině 16. století v Benátkách. "Je dosud bezprizorní, to znamená, že se zatím nepodařilo určit původního majitele," uvedl Blažek. Kniha je podle něj v zachovalém stavu.

Předválečným pálením knih nacisté podle Blažka především demonstrovali sílu. Kvůli jejich ceně a získání kontroly soustřeďovali nacisté celé evropské knihovny do sbírek ve Frankfurtu nad Mohanem a v Berlíně. Při spojeneckém bombardování v listopadu 1943 dostaly zásah obě hlavní budovy, v nichž se knihy shromažďovaly. Jen v Berlíně se podle Blažka odhaduje, že shořelo asi 200.000 publikací.

Část své sbírky nacisté evakuovali na zámky v dnešním polském Slezsku a na čtyři tuzemské zámky. Židovské knihy se po válce našly nahromaděné na zámcích Mimoň, Nový Berštejn a Nový Falkenburg a na hradě Houska. Vedle židovských publikací byly nalezeny i knihy zednářské nebo tituly nacisty zakázaných autorů.

Knihy následně putovaly do Prahy, část z nich zřejmě omylem skončila v Klementinu, kde se zhruba před deseti lety našly v krabicích. Nalezených knih bylo zhruba 700. Jak se knihy dostaly po válce do Klementina, se podle Blažka přesně neví. Historici je nyní restaurují.

Po poměrně nedávném objevu začal výzkum historiků, kteří mimo jiné určují původního majitele. Zatím se se podařilo určit podle Blažka původní majitele u necelé poloviny titulů. Patřily knihovnám v Mnichově, Vídni, Rabínskému semináři v Budapešti a Židovské obci Olomouc. Šlo o publikace vydané také ve Varšavě, Berlíně, Lvově, Vilniusu, Krakově, ale i v Londýně nebo v Alžíru.

Část z objevených knih Národní knihovna původním majitelům zřejmě vrátí, aktuálně o navrácení jedná s partnery. Podle Blažka se to týká zejména stále existujícího Rabínského semináře v Budapešti. Z knihovny Rabínského semináře v Budapešti nacisté během války zabavili téměř 3000 knih. Většina z nich se do Budapešti vrátila včetně 16 rukopisů o dějinách maďarských a středoevropských židovských komunit. Knihovna Rabínského semináře zároveň ocenila výzkum českých historiků, podle zástupců knihovny pomůže pochopit mechanismy nacistického rabování židovského kulturního dědictví a poznat osudy komunit zničených během holocaustu.

ČR literatura historie Národní knihovna Židé AUDIO FOTO OPRAVA