Podobně spotřebitelům dělaly radost i ceny dalších mléčných výrobků, včetně másla, které šlo snadno sehnat pod třicet korun. Každá sleva ale něco stojí. Výkupní cena litru mléka byla v červnu 9,75 korun, což je výrazně více, než kolik zákazníci platili v supermarketech. „Je to totální deformace cen! Nesmím se vyjadřovat k cenám, ale to mléko stojí méně než obyčejná voda. Na tom mléku za 5,90 jenom karton, ten obal, stojí dvě koruny a 50 haléřů. Lidé ztrácejí představu, jaká je hodnota výrobku. A to je špatně,“ prohlásil předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.

Mléko za necelých 7 korun.

Proti nízkým cenám se ohradil i Český svaz zpracovatelů masa, který zaslal dopis ministrům zemědělství a financí, ve kterém požadoval, aby byl prodej pod cenou zařazen mezi zakázané nekalé obchodní praktiky. Zatímco šéfka státní kasy Alena Schillerová (62, ANO) doporučila svazu obrátit se na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ministr zemědělství Martin Šebestyán (52, za SPD) přiznal, že situace „v konečném důsledku přispívá ke koncentraci trhu v rukou omezeného počtu silných subjektů,“ a ubezpečil svaz, že téma bude řešit. 

Marketingový tah řetězců?

Ekonom Lukáš Kovanda (45) dlouhodobě upozorňuje na to, že prodej výrobku hluboko pod cenou není důkazem vyšší produktivity, ale marketingové strategie, kterou si mohou dovolit především velkoobchody vynahrazující si levné mléko na dražších věcech. „Mlékárna takovou možnost nemá. Nemůže prodělat pět korun na mléce a vydělat je zpátky na pracím prášku,“ dodává Kovanda.