Pistorius vede ministerstvo, které se mezi Němci ve sjednocené zemi nikdy netěšilo velké oblibě.

Je členem sociální demokracie, tedy strany, která tradičně chová silně rezervovaný postoj k armádě a zbraním obecně.

Než se před více než třemi lety stal ministrem, v Německu ho znal málokdo. Do vysoké politiky vstoupil jako člen výrazně neoblíbeného kabinetu kancléře Olafa Scholze.

A přesto tento šestašedesátiletý politik z Dolního Saska dokázal německou veřejnost oslovit natolik, že mu důvěřuje nejvíc ze všech politiků. A to už více než tři roky bez přestávky. Proč vlastně?

Zufriedenheit mit Politikern — Umfrage Infratest dimap/ARD

Zufrieden | Unzufrieden

Pistorius (SPD): 52% (-2) | 36% (+2)
Wadephul (CDU): 28% (-2) | 44% (+4)
Weidel¹ (AfD): 27% (+1) | 63% (-1)
Dobrindt (CSU): 22% (+1) | 58%
Klingbeil (SPD): 21% | 64% (+1)
Bas (SPD): 18% | 60%… pic.twitter.com/GY571xLVsK

— Deutschland Wählt (@Wahlen_DE) July 2, 2026

Když v lednu roku 2023 po dlouhé sérii politických a komunikačních přešlapů oznámila svou rezignaci ministryně obrany Christine Lambrecht, na ministerstvu to přijali s velkou úlevou.

Rezort vést nechtěla, tehdejší kancléř Olaf Scholz ji ale do kabinetu povolal kvůli poměrnému zastoupení žen ve vládě. Neměla zkušenosti s bezpečnostní politikou, vedení silového ministerstva jí znatelně nedělalo radost a v očích mnoha ministerských úředníků a zástupců Bundeswehru byla vyloženým zklamáním.

Startovací pozice jejího budoucího následovníka byla více než příznivá, protože horšího ministra než ji si v berlínské ulici Stauffenbergstraße, kde rezort obrany sídlí, představit nedokázali.

Ministerstvo obrany se po ruském